Když psí láska léčí tělo i duši

Již čtvrtým rokem s naší školou spolupracuje paní Jana Bolfová se svými dvěma čtyřnohými pomocníky – fenkami Riki a Amy. Děti díky nim mají výjimečnou příležitost poznat pozitivní účinky psí lásky na lidské tělo i duši. Pro mnohé naše žáky má kontakt s pejsky obrovský význam hlavně při rehabilitaci, především při rozvoji motorické činnosti, při uvolňování spasmů, jiným dětem canisterapie napomáhá formou různých her odbourat stres, napětí, úzkosti a deprese a aktivuje paměť či komunikaci. V neposlední řadě se jedná o velmi příjemné zpestření školních hodin.

S paní canisterapeutkou Janou Bolfovou vám zde přinášíme krátký rozhovor:

Jak ses k canisterapeutické práci dostala?

Na cvičáku. Chodily jsme tam tehdy s naší Rikinkou a jedna holčina, Inka Havlátová, mi řekla, že díky tomu, že je klidná a pohodová, by se hodila na canisterapii. Do té doby jsem o tom nic nevěděla. Začala jsem si zjišťovat informace a během půl roku jsme složily Canis zkoušky. Poté mi při mých začátcích Inka i hodně pomáhala, za což bych jí ráda ještě zpětně poděkovala.

 

Kolik hodin týdně se této činnosti věnuješ? Jak ji dokážeš spojit se zaměstnáním, rodinou?

Pokud to jen trochu jde, snažíme se navštěvovat Základní školu praktickou jedenkrát týdně. Mám chápavého šéfa, který mi canisterapii umožňuje, za což bych mu tímto chtěla poděkovat. Také občas děláme přednášky na školách a MŠ, jak se chovat k pejskům, jak poznat kdy má pejsek dobrou, uvolněnou náladu a kdy se naopak pejskovi obloukem vyhnout. Pak si děti práci se psem vyzkoušejí v reálu. To nás hodně baví. Jsem ale pracovně často na cestách a tak tomu nemůžu věnovat tolik času, kolik bych chtěla.

A co tví pejsci? Jak jsou staří a jak jste si k sobě našli cestu?

Riki (Zlatý retrívr) bude mít osm a Amy má rok a půl. Jak jsem již uvedla, s Rikinkou jsme si cestu ke canisterapii našly náhodou, před pořízením Amy (Flat Coated Retrívr) už jsem hledala cíleně plemeno, které se na canisterapii hodí, aby posílila náš tým. Musím přiznat, že plemeno Flat předčilo všechna má očekávání. Její empatie a láska k lidem je neskutečná!

V jakém věku jsou obvykle vybíráni pejsci pro canisterapii?

Člověk si obyčejně vybírá štěně, takže je spíš lepší se dívat po plemeni, které je vyhovující. Ale každý pes, tak jako člověk, je individualista, takže buď máte štěstí a máte pejska na canisterapii vhodného, nebo ne. Toto se nedá naučit. Lásku k lidem má buď vrozenou, anebo ne.

Záleží na plemeni psa? Jaká plemena psů jsou nejvhodnější?

Obecně se dá říct, že jsou plemena vhodnější na canisterapii – například retrívři. Ale znám canisterapeutické psy plemene rottweiler, irský vlkodav, pitbul…

Jak dlouho trvá výcvik psa? Co všechno musí pes zvládnout a naučit se?

U canisterapie není potřeba, aby měl pejsek nadrilovanou poslušnost. Samozřejmě měl by umět svého pána poslechnout, přijít na přivolání, ale výcvik jako takový to není. Nejdůležitější je, aby pejsek miloval lidi, pokud týmu někde dovolí navštěvovat zařízení od štěněcího věku, tak je to super, pejsek si zvyká na prostředí a lidi. Postupně si zvyká na svou „budoucí práci“. Hlavně ale musí zvládnout situace, které jsou někdy hodně náročné na psychiku (hlučné prostředí, občas pejska někdo nějak špatně chytne, šlápne na nohu či ocásek). Neznamená to ale, že by toto pes musel pravidelně zvládat a nechat si to standartně líbit! Od toho jsem tam já, abych dohlížela, aby k takovým situacím nedocházelo vůbec či opravdu jen výjimečně.

Musí na závěr absolvovat nějaké zkoušky? Pokud ano, jak probíhají?

Každý pejsek musí se svým páníčkem absolvovat canisterapeutické zkoušky. Pokud je zvládnou, stane se z nich canisterapeutický tým a na tento tým získají certifikát. Není tedy možné dělat canisterapii s jiným pejskem či členem rodiny. Měl by to být vždy stejný tým, protože jen tak lze zajistit, že páníček pozná chování svého pejska, kdy už je třeba unavený atd.

Tyto zkoušky probíhají u každého sdružení různě, určitě ale mají společné prvky – tým musí ukázat, že je sehraný, pejsek vychovaný a poslušný a jak jsem již několikrát psala – musí hlavně mít rád lidi. Samozřejmě musí se umět přizpůsobit situaci a třeba u malých dětí nesmí samou láskou všechny děti porazit jako kuželky, nebo musí umět vzít pamlsek tak, aby klient nepřišel o prst.

My momentálně pracujeme pro sdružení „Smiling Dog“.

Může být po nich pes i vyřazen?

Samozřejmě, pejsek nemusí zkouškou projít a pak je na zváženou, zda tyto zkoušky opětovně skládat. Osobně si myslím, že pokud na to pejsek není vhodný, není dobré to zkoušet podruhé. Něco jej naučit cíleně můžeme, ale na jeho práci to pak půjde poznat. Je hodně lidí, kteří chtějí dělat canisterapii a chtějí to tak moc, že ani nevidí, že pejsek to spíš dělá kvůli páníčkovi, než aby ho to bavilo. Pak může nastat problém – nepředvídatelné chování anebo také vyhoření pejska. Na to si ale musí dávat pozor každý canisterapeutický tým. Velmi lehce se pejsek přetáhne. U většiny sdružení získáte certifikát na maximálně dva roky a poté musíte s pejskem na další přezkoušení. Je to přeci jen zvýšení jistoty, že se něco v canisterapeutickém týmu nezměnilo a zda má stále pejsek chuť pracovat.

Pro jaké cílové skupiny je canisterapie nejvhodnější? Kde všude pejsci pomáhají?

Je spousta možností, kde canisterapii využít, takže spíš jen pár příkladů: U dětí s poruchou soustředění, u postižených (jak mentálně tak i fyzicky), ale také třeba u psychiatra či zubaře – ve společnosti pejska se člověk méně bojí, začíná komunikovat s prostředím.

Kam se svými pejsky chodíte a jak probíhá taková typická canisterapie?

Momentálně pravidelně navštěvujeme Základní školu praktickou v Rožnově pod Radhoštěm. Snažíme se vždy nejdřív navštívit „obyčejnou“ třídu, kde je canisterapie spíše aktivní – různé hry s pejsky. Druhá část naší práce je spíše polohovací… Každá část je dle počtu dětí a aktuální nálady mých psích holek rozdělena na 30-40 minut.

Vnímá pejsek canisterapii jako pracovní činnost nebo jako hru?

Tak to nevím, to by jste se museli zeptat mých holek. 😀 Ale pravdou je, že se moje psí holky na canisterapii opravdu těší, ale po hodině canisterapie celé dopoledne prospí.

Na závěr bych chtěla poděkovat Základní škole praktické za možnost chodit na canisterapii s naší Amy již od štěněcího věku a také velké díky patří městu, od kterého škola získala grant a paní Ireně Mořkovské Svačinové, která také finančně přispěla na jarní canisterapii pro ZŠ Praktická.

Děkuji za rozhovor a do Nového roku přejeme hodně úspěchů Tobě i Tvým psím holkám a těšíme se na další spolupráci i v dalším roce.

Tomáš Drkula

V kategorii Ekologie, Kultura

Příspěvek zaslal/a admin on 16.12.2014

Diskuze u toho článku je uzavřena.

Další příspěvky